Účet na Facebooku může při hledání zaměstnání i uškodit
Sociální sítě jsou v dnešní době nedílnou součástí života velké části populace a pomáhají nejen k udržování kontaktů, ale i při hledání nového zaměstnání. Facebook, Instagram, Twitter a podobné stránky ale můžou paradoxně při výběrových řízeních uškodit. Uchazeči se soustředí především na pečlivě zpracovaný životopis, ale zapomínají na veřejné účty na sociálních sítích, které prozradí mnohdy mnohem více.
Zveřejňování informací, fotek a obsahu na sociálních sítích dává personalistům možnost poznat člověka lépe ještě před pohovorem a odhalit případné nesrovnalosti. Zcela jistě se řada personalistů dostala do situace, kdy informace zveřejněné uchazečem na některé ze sociálních sítí vedly k rozhodnutí daného kandidáta nepřijmout. V naší praxi jsme se například setkali s kandidátem, který na vlastní doméně naprosto otevřeně popisoval svoji zálibu ve fotbalovém chuligánství. Vzhledem k tomu, že na stránky kandidát odkazoval de facto přímo zmínkou ze svého CV, bylo prakticky nemožné s uvedenou informací nepracovat v rámci výběrového řízení. Zásadního charakteru mohou být i informace, které sice nejsou součástí sociálních sítí, ale jsou dostupné ve veřejných registrech, v našem případě například server justice.cz. Pokud kandidátka během pohovoru odkáže na reference do firmy a posléze se ukáže, že danou společnost vlastní, klademe si jako konzultanti oprávněně otázku, proč toto bylo při pohovoru zamlčeno, a hledáme vysvětlení.
Uživatel sociální sítě by si měl být vědom možných důsledků zveřejňovaných informací pro potenciální pracovní trh. Je tedy na každém, jak si nastaví soukromí osobního účtu například na Facebooku a které informace bude sdílet. Není pravděpodobně od věci si občas zkontrolovat informace, které Internet o mé osobě nabízí. Sociální sítě mimo LinkedIn, orientující se přímo na pracovní profily, jsou tak pro personalisty dalším možným sítem uchazečů.