V ČR roste výroba aut navzdory minulosti

V minulosti doba autům příliš nepřála, dnes automobilový průmysl roste. V roce 1925 bylo v ČR ročně vyrobeno pouze 2 500 vozů. Oproti tomu se v ČR v loni vyrobilo 1 344 182 osobních aut. Škoda v roce 2016 na území ČR vyprodukovala 765 171 vozů (celkově zaznamenala rekordní rok s 1 127 700 prodanými vozy), Hyundai 358 400 a kolínská TPCA 220 661 vozidel.

V roce 2016 bylo podle oficiálních statistik Sdružení dovozců automobilů na českém trhu nově registrováno 259 693 automobilů, což je meziroční nárůst o 12,49 %. Nejlépe se na domácím trhu vedlo značce Škoda, která registrovala 82 267 vozů (meziroční nárůst o 11,28 %, tržní podíl 31,7 %.

Kampaň proti automobilovému průmyslu

V minulosti nebyly podmínky pro automobilový průmysl příznivé. Eliška Junková ve svých memoárech píše: „Naše veřejnost nebyla vychovávána k tomu, aby prozíravě spatřovala v automobilu dopravní prostředek budoucnosti. Veřejné mínění a v důsledku toho i parlamentní a vládní politika viděly v něm jen buržoazní přepych. Místo podpory přišla nevraživá kampaň, jež v roce 1920 vyvrcholila úředním vyhlášením auta za přepychový předmět, který byl při prodeji zatížen dvanáctiprocentní luxusní daní. Dále pak byla zdražena jízda o 1 korunu na 1 kg benzínu … za státem pak přispěchaly i komuny a trestaly automobilisty zvýšením mostného, dlažebného a dalších okresních a městských přirážek. Tato kampaň vedená shora dolů … odradila mnoho zájemců o automobil a byla hlavní příčinou našeho špatného umístění ve statistické tabulce.“

Motorista jako nepřítel

„Obyvatelstvo, zvláště venkovské, bylo namnoze naladěno vysloveně nepřátelsky proti motoristům a bylo dosti lidí, kteří pokládali probodání pneumatiky za počin obzvláště rozšafný,“ vzpomíná Eliška Junková.
Na začátku 20. století se tedy v důsledku celé situace téměř neinvestovalo do zlepšení stavu silnic, a to zvyšovalo náklady na provoz automobilů.

Levný lidový vůz

Růst automobilového průmyslu ve 20. letech minulého století byl sice pomalý, ale každý úspěch o to více těšil. Například Praga v roce 1925 vyráběla ročně 2 500 kusů (a prodala denně 10 kusů pragovek). Díky automatizaci a modernizaci obráběcích strojů mohla Praga vyprodukovat o rok později už 5 000 vozů Praga. Eliška Junková ve své knize dodává: „Vzestup výroby byl samozřejmě spojen se zdokonalováním konstrukce a zvyšováním ekonomické produktivity provozu s pevným cílem: dospět k levnému lidovému vozu. Malý vůz, to byla ta jasná cesta k popularizaci našeho automobilu, kterou sledovaly všechny naše automobilky.“

Použité zdroje:
Kniha: Eliška Junková – Má vzpomínka je bugatti
Časopis: Automobil 2/2017